Jestlipak víte že je dnes Svatojánská noc a plní se přání? Já to také nevěděla, ale asi před čtyřmi lety na kurzu Kineziologie One Brain jedna dívčina říkala že už se nemůže dočkat až bude sv. Jána. Tak jsme byli samozřejmě všichni moc zvědaví proč...
A dostalo se nám vysvětlení že přesně o půlnoci, když půjdeme se svíčkou do lesa, utrhneme kapradí a přidáme ho ke třem přáním, která budeme mít již připravená a napsaná z domova a to všechno zabalíme do hadříku, někde doma to uschováme a nikomu o tom co si přejeme neřekneme, tak pak se nám ta přání 100% během roku splní. Že ona tak s manželem chodí již tři roky a vždy se přání vyplnila. No řeknu Vám moc jsme tomu nevěřili, ale co kdyby a tak jsme se se studenty domluvili že půjdeme. Musela jsem ale ve stejném termínu na kurz do Mělníka, a když jsem řekla že jsem musela Plzeňské studenty opustit kvůli kurzu u nich a o co přijdu, tak byli všichni nadšení, a že půjdou také. Horší bylo že lesy s kapradím byly tak 2 hodiny ostré chůze a běhej potom v neznámém lese a hledej kapradí se svíčkou, to by bylo sousto pro hasiče! Tak jsme o polední přestávce poslali zvěda s automobilem, aby našel nejlepší místo v blízkém okolí. Vrátil se celý poškrábaný a našel. Sice jsme museli k lesu dojet autem ale byl to nezapomenutelný zážitek. Bylo nás 15, počasí pod psa, poprchávalo, ale nás to neodradilo. Našli jsme krásnou mýtinu a udělali skupinovou meditaci ještě před půlnocí. A věřte nebo ne, pršet přestalo a nad námi se otevřelo nebe plné hvězd. Bylo to absolutně úžasné. Poté co jsme si každý utrhnul kapradí se zase zatáhlo a začalo znovu pršet.
A tak se ze Svatojánské noci stala tradice. Každý rok se sejdeme u nás doma a protože bydlíme na kraji Plzně a les je kousek, tak to není žádný problém. Sejdeme se již večer, povídáme si, bývá to docela legrace, každý něco přinese, tak hodujeme a čekáme až bude čas vyrazit. Loni nás bylo asi dvacet a bylo teplo. Po dlouhé době bylo v lese vidět plno svatojánských mušek, svítily o stošest a shodli jsme se, že les je v noci úplně jiný než ve dne. Letos nás má být asi třicet, tak nevím kam se doma poskládáme, protože na zahradě se díky počasí sedět nedá, ale při troše dobré vůle... No a ty přání se opravdu plní !!!
A již dorazlili první. Až ze Sušice. Tak přidáte se příští rok i Vy ? Moc bych Vám to přála zažít tu neopakovatelnou atmosféru a úžasnou blízkost lidí a Univerza.
Vaše Míla
